Runy
Runy se používaly daleko spíše jako posvátné písmo hodné k zaznamenání důležitých událostí nebo k magické ochraně lidí či věcí. Za prapůvodní runový systém (abecedu) se pokládá 24 run neboli starší FUTHARK (název podle prvních 6-ti run), které byly zjeveny Odinovi, když po devět dní a nocí visel na stromě proklát oštěpem v oběť sám sobě.
Další runové abecedy mají 16-33 znaků, nicméně dále se budeme zabývat pouze FUTHARKem, kde runy dělíme do tří skupin-aettir (každá po osmi runách) a to:
FREY aett, HAGAL aett, TYR aett (název je odvozen podle první runy ve skupině).
Ohledně stáří run máme jedinou historickou jistotu: jsou písmem přinejmenším stejně starým jako hebrejština a psalo se jimi zleva doprava. Vzhledem k tomu, že písmo se průběžně vyvíjelo, lidé si ho při psaní uzpůsobovali a slova se dala psát několika fonetickými formami, můžeme se setkat i s jinou tvarovou podobou run (přidané „nožičky“, nebo zrcadlově obrácené zobrazení).
Pro význam run máme k dispozici jen jediné vodítko, jímž je anglosaská runová báseň, kde každé runě je věnováno několik veršů. Následující výklad je tedy nutno brát s rezervou. Dále jsem se v rámci co možná nejlepšího porozumění rozhodl vynechat zvláště spirituální výrazy nadsmyslna a všezahrnujícího bytí božské entity, jak mnohde s oblibou je uváděno. Ty podle mne spíše zastírají skutečný význam a podstatu, která má být jasná a prostá, ale otevřená dalším výkladům.
